O knize: 2015 / „Teta Ellen,“ řekla Octavia vesele a přesně hodila své černé dětské rukavice na důležitou perskou kočku na parapetu. "Jsem žebrák." "Tak moc ráda přeháníš, drahá Octavia," poznamenala tiše teta Ellen a spustila noviny. "Pokud zrovna nemáš drobné na sladkosti, hledej mou peněženku v zásuvce psacího stolu." Octavia Beaupri si sundala klobouk, objala si kolena a posadila se na nízkou lavici vedle křesla své tety. Ale ani v této nepohodlné poloze její štíhlá postava oděná do módního smutečního obleku neztratila na ladnosti. Octavia se marně snažila dodat vážnost, kterou okolnosti vyžadovaly, své mladé, živé tváři a jiskřivým, veselým očím.…»